CZ
Co je diamant
Když řekneme, že se jedná o velmi tvrdý drahý kámen, bude to pravda. Podívejme se ale na diamant a na to, co to vlastně je, trochu detailněji.
Surový diamant lze poměrně jednoduše zaměnit za obyčejný krystal nebo kus horniny. Tato krystalická forma uhlíku (C – Carboneum) vyskytující se v přírodě ve dvou čistých formách: diamant a grafit se až po opracování promění z ošklivého káčátka v překrásnou blyštivou labuť.
Adamas a al-mas
Ve vaší šperkovnici se neskrývá jen tak ledajaký drahý kámen. Diamant je údajně jeden z nejtvrdších přírodních minerálů na světě a jeho nezničitelnost je doslova vepsána do samotného názvu – označení diamant pochází
z řeckého „adamas“ neboli nepřemožitelný. Název má svůj původ rovněž v arabštině ve slově „al-mas“, což je
v překladu nejtvrdší.
Tři NEJ diamantu
Diamant je jediným drahokamem tvořeným pouze z jednoho chemického prvku, kterým je výše zmíněný čistý uhlík. Vedle toho dokáže odolat velmi vysokým teplotám (do 1 300 °C) i všem chemickým sloučeninám a poškrábat a znehodnotit jej může pouze jiný diamant.
Jak vzniká diamant
Podle vědců došlo ke vzniku diamantů přibližně před 3,3 miliardami let. Některé jsou dokonce mladší a údajně
se objevily teprve před 100 miliony let.
K jejich zrodu bylo zapotřebí vysokého tlaku a teploty a ideální podmínky k přeměně černého uhlíku v třpytivé diamanty, proto panovaly pouze v hloubce 140 až 200 km pod zemským povrchem, kde se teplota pohybovala okolo 1 200 °C.
Diamanty na dosah
Do takové hloubky a rozžhaveného prostředí bychom se ale jen stěží dostali. Naštěstí erupce a jiné přírodní vlivy umožnily vyplavení diamantů na povrch Země a v různých částech světa (jejich naleziště jsou zejména v Brazílii, Kanadě, Africe nebo Austrálii) bylo možné postupně nacházet tyto vzácné kameny.
Zásoby drahokamů mizí
Proč jsou diamanty stále vzácnější a jejich cena roste? Nejnovější výzkumy udávají, že se na planetě další diamanty již netvoří, protože teplota jádra klesla a změnilo se i složení hornin. Poslední diamantový důl byl objeven před více než 15 lety a odborníkům nezbývá nic jiného než hledat jiné způsoby těžby nebo vytvářet syntetické diamanty v laboratořích.
Jak vypadá diamant
Nejběžnější je bezbarvý diamant. Dají se ale sehnat i diamanty
v různých odstínech, od béžových či hnědých přes vzácné oranžové a žluté až po modré nebo zelené. Spektrum barev
je široké, ovšem s nimi pochopitelně roste i jejich cena, protože
se jich na trhu prodává jen hrstka. Nejcennějšími diamanty jsou červené, fialové a růžové.
Typický tvar opracovaného diamantu zná asi každý. 💎 v dnešní době se dá proměnit do tvaru srdce, oválu nebo kapičky.
V každém případě je ale nejdůležitější kvalita brusu. Správně broušený diamant odráží světlo v barvách duhy, třpytí se do všech stran a tomu odpovídá i jeho cena.
Briliant vs. diamant
Kdepak, není to jedno a totéž.
Diamant se říká drahému kameni v přírodním stavu, v jakém byl vytěžen nebo nalezen. To znamená, že diamant ve své šperkovnici pravděpodobně nemáte a ani mít nikdy nebudete.
Briliant je označení diamantu, který už má za sebou broušení
a speciální opracování a je možné jej použít do šperků.
Briliant je to, co se třpytí na vašem prstýnku, náušnicích nebo přívěsku.
Diamantové šperky tedy ve své podstatě obsahují přírodní diamant, ale zdobí je vybroušený drahý kámen do určitého tvaru pomocí tzv. briliantového brusu neboli briliant.
Zirkon vs. diamant
Jak poznat diamant od zirkonu, respektive briliant od zirkonu?
Na první pohled rozdíl nepoznáte. Projeví se až v průběhu času, kdy zirkon začne postupně ztrácet svůj jas a třpyt (někdy už po jednom roce nošení). To je dáno tím, že se zirkon vyrábí ze syntetického materiálu, tzv. kubického zirkonu, který vzniká v laboratorních podmínkách při teplotách až 3 000 °C, a zdaleka nemá takový index lomu světla jako briliant. Na druhou stranu briliant je pro své unikátní vlastnosti zase výrazně dražší.
Diamant a jeho tvrdost
Podle Mohsovy stupnice tvrdosti, kterou sestavil Friedrich Mohs (1773 - 1839) má diamant tvrdost 10, což je tvrdost nejvyšší. Například rubín má tvrdost 9, smaragd a akvamarín 7,5–8 a jadeit 6.
Co je tvrdší než diamant? Je vůbec něco takového? Ještě tvrdší než diamanat je údajně minerál krystalizující v hexagonální soustavě, kterému se říká lonsdaleit. Jeho běžná tvrdost se pohybuje mezi 7 a 8 stupni, ale pokud je opravdu čistý a bez nedokonalostí, může být jeho tvrdost až o 58 % vyšší než u diamantu. Další materiál s velkou tvrdostí objevili vědci ve Finsku. Jedná se o části meteoritu, který dopadl v roce 1971 blízko osady Haverö.
Jak poznat pravý diamant
Existují různé triky, jak poznat, zda je diamant pravý. Například je možné ho zahřát v dlani a poté nalepit na šikmé sklo, kde by měl zůstat přilepený, nebo ho vhodit do nádoby s vodou a počkat, zda půjde ke dnu, což by měl pravý diamant správně udělat.
Nejjistější ale je pořídit si šperky s diamantem, ke kterým prodejce přikládá certifikát pravosti. Při nákupu tento dokument vždy vyžadujte, ať máte jistotu, že nekoupíte padělek.
Využití diamantu
Během staletí se pro diamant našla celá řada využití. Tady jsou některé z nich.
Diamant z pohledu historie
Rytíři ve Starověku věřili, že jim diamant přinese neporazitelnost (pravděpodobně pro svou ohromnou tvrdost), a proto si jej vkládali pod brnění. Pro svou krásu a čistotu je považován za symbol upřímné lásky a odtud také pramení tradice diamantových zásnubních prstenů.
Diamant ve šperkařství
Nezůstalo samozřejmě jen u zásnubních prstenů. V současné době zdobí jeden diamant ne-li více těchto drahokamů náramky, náušnice, prsteny, náhrdelníky nebo přívěsky.
Diamant v průmyslu
Dalším odvětvím, kde se můžeme s diamanty setkat, je průmysl. Zde se z bezcenných diamantů, které mají například špatnou barvu nebo nedostatečnou čistotu, vyrábí řezné, vrtné a brusné nástroje nebo prášky a pasty. Důvod je prostý – vydrží navěky.
